Jaká byla situace ve vašem městě před iniciativou?
Broumovsko je součástí bývalých Sudet. Podobně jako i v jiných částech pohraničí, i zde došlo po druhé světové válce k vystěhování obyvatel německé národnosti, z nichž odešlo více než 22 000 lidí. Drtivá většina pozdějších obyvatel přišla do oblasti v rámci poválečného osídlování pohraničí. Sociální vyloučení v Broumově charakterizuje především existence jednotlivých domů v městské zástavbě, případně samostatně stojící starší domy, a týká se téměř výhradně Romů. Sociální jevy s tímto spojené vedou k nepochopení mezi majoritou a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Broumov vykazuje nejvyšší podíl osob v exekuci v rámci Královéhradeckého kraje. Z hlediska podílu je zde také nejvíce příjemců příspěvků na bydlení i příspěvků na živobytí v kraji. Město rovněž eviduje z hlediska podílu nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v kraji. Podíl předčasných odchodů ze základního vzdělávání je pak druhý nejvyšší v kraji, a to 10 %. Sociálně patologické jevy u mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou podpořeny ztíženou dostupností nabízených volnočasových aktivit pro tuto skupinu obyvatel.
Co jste od projektu očekávali?
Město díky dobré praxi města Brna chtělo prohloubit integraci sociálně znevýhodněných osob do majoritní společnosti a veřejného kulturního života. Cílem byla jejich destigmatizace, a to jak na úrovni jednotlivců, tak celé komunity. Cílem projektu je podpořit vznik nových přátelství a tzv. dobrých sousedství - vztahů mezi sousedy, které jsou založené na poznání jeden druhého, přátelství, solidaritě a toleranci. Našim primárním cílem bylo stáhnout děti z ulice a dát jim smysluplné využití času po škole. Šli jsme do toho s tím, že to může být první projekt, který odstartuje v Broumově změnu. Chtěli jsme, aby se nám podařilo něco, co se může označit za dobrou praxi a pak můžeme chodit po městě a říkat, ale vidíte, funguje to a jde to. Pro nás byl projekt nástroj změny a té dobré praxe, kterou můžeme Broumov a myšlení lidí posouvat dál. Rovněž jsme měli zájem o získání know-how, financí a nových partnerství.
Co jste se rozhodli z dobré praxe přenést, čím jste se inspirovali?
Broumov navázal na dobrou praxi města Brna především způsobem práce s dětmi, založené na metodě El Sistema, hudebně-vzdělávacím programu spočívajícím ve skupinové výuce hudby. Město se rovněž rozhodlo inspirovat upraveným programem TANDEM, kde lektoři za dětmi docházejí na základní školy a vedou odpolední kurzy, které jsou dětem poskytovány zdarma. Program byl realizován ve španělském městě L´Hospitalet de Llobregat a je jím inspirována i dobrá praxe města Brna. Konkrétně se Broumov vydal především cestou skupinové výuky tance. Otevřeny byly tři kroužky – dva pohybově-taneční kroužky a kroužek scénického tance. Díky inspirace z brněnské ZŠ Merhautovy byl otevřen i kroužek skupinové výuky hry na kytaru „Hledá se nový Django“, v němž jsou využívány i rytmické nástroje, doprovod za pomocí tleskání a zpěv. Velkou inspirací je pro město i brněnský Sbor ONSTAGE. Do budoucna je plánováno založení podobného sboru. Celková kapacita nových kroužků je 78 dětí a v současnosti je aktivně zapojeno 63 dětí.
Čím pro Vás byla účast v OnStage přínosná?
Získali jsme spoustu inspirace a větší vhled do tématu. Dalo by se to rozdělit na tři stupně - přínos pro město, přínos pro děti a přínos pro lidi, kteří na projektu pracují, a tým naší kandidatury na Evropské hlavní město kultury 2028. Městu projekt přinesl nový pohled na situaci, změnu přemýšlení o daném tématu. Díky OnStage jsme dokázali propojit organizace, které tady byly, ale působily každá na svém písečku. Podařilo se nám je propojit, nastavit komunikaci v rámci místní pracovní skupiny projektu a oni sami pak vymysleli společné vystoupení dětí, což považuji za super věc.
Děti jsou nadšené, že se mohou kroužků účastnit. Jsou spolutvůrci toho, co dělají. Přináší si svoje písničky, mají nápady, co by se mohlo dělat, a tak je to velmi baví. Jsou nadšené z veřejných vystoupení a toho, že jim lidi tleskají. Myslím si, že to zvyšuje jejich sebedůvěru a pozici ve společnosti. Díky těmto vystoupením se mohou cítit lépe a jako právoplatní členové společnosti. To mi připadá důležité.
Našemu týmu to také moc pomohlo, protože jsme navázali spolupráci s dalšími stakeholdery, prohloubili jsme spolupráci na lokální úrovni a zároveň jsme získali partnery i mimo město. Bylo pro mě moc inspirativní jet za Trenčínem, který v loni získal titul Evropské hlavní město kultury, seznámit se s nimi a sdílet informace. Je skvělé, že se máme na koho obrátit a můžeme konzultovat. Nedávno jsme si např. vyměňovali materiály s ředitelem 16. ZŠ a MŠ Plzeň.
Mohli byste nám představit již realizované aktivity?
Máme aktivní místní pracovní skupinu. Pět lektorů se zúčastnilo školení v Brně. Otevřeli jsme čtyři kroužky a již se nám podařilo zrealizovat taneční vystoupení v rámci akce Ty tvoříš Broumov a akce na náměstí s názvem Oslavuj a oživuj Broumov. Děti vystupovaly i na Dni volného času, kde se každý rok prezentují všechny volnočasové kroužky na Broumovsku.
Pokud jste již nějaké programy zavedli, s jakým se setkaly ohlasem?
Podařilo se nám zapojit pohybově-taneční kroužek ze Základní a Praktické školy, který funguje od října r. 2021. Děti nám vystupovaly na několika akcích a vždy se to setkalo s velkým ohlasem – přišla spousta rodičů, ale i dalších diváků z minority i majority. Projekt rovněž vyvolal velký zájem lektorů a podařilo se nám zapojit i lektory z romské komunity. Lektoři jsou nadšení a oceňují náš přátelský přístup. Snažíme se s nimi hodně komunikovat, nemusí dělat žádnou administrativu a mohou se soustředit na děti. Vycházíme jim vstříc a posloucháme je. Minulý týden měli první setkání, kde se všichni společně sešli a plánovali společné vystoupení.
Kdo z klíčových stakeholderů vám byl při realizaci projektu nejvíce nápomocen a v čem?
Všechny zapojené subjekty mají velký podíl na tom, že se projekt povedl. ZUŠ iniciovala společné vystoupení, Džas Dureder a Začít spolu nás propojili s romskou komunitou, Základní a Praktická škola Broumov poskytla prostory a skvělou lektorku… Stakeholderů byla celá řada a všichni byli přínosem.
Jaké jsou Vaše další plány v rámci realizace projektu a jak chcete zajistit udržitelnost navržených aktivit v dalších letech?
Finance na počáteční fungování navržených volnočasových kroužků nám poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj, které má projekt na starosti. Aktivně však vyhledáváme další finance a již nyní máme zdroje na celý školní rok 2022/23, jelikož nám vyšla žádost o dotaci z Národního plánu obnovy. Už teď sháníme finance na další školní rok – rádi bychom, aby si školy projekt vzaly za své a financovaly ho. Byli bychom rádi, aby se i po skončení projektu čas od času setkala místní pracovní skupina. V současnosti plánujeme společné vystoupení, které se má uskutečnit v únoru příštího roku. Hodně o sobě dáváme vědět a snažíme se zapojit co nejvíce lidí a institucí.
Jak Vás osobně obohatila účast v Česko-slovenské iniciativě OnStage?
Získali jsme nová přátelství a partnerství a toho si moc vážíme. Pro mě osobně bylo hrozně důležité jet do Paříže na URBACT City Festival a seznámit se tam s lidmi i na mezinárodní úrovni a navázat nová partnerství. Rádi bychom se zapojili do připravované výzvy URBACT IV. Těch věcí, co nám to přineslo, je spousta.
Jaké tři rady/tipy byste dali dalším městům, která by chtěla implementovat dobrou praxi OnStage?
Nebojte se a nenechte se odradit počátečními negativními reakcemi. Zapojte co nejvíce stakeholderů, institucí, organizací a jednotlivců – buďte otevření. Sdílejte a dávejte o sobě vědět.
Rozhovor s koordinátorkou projektu Pavlou Jenkovou vedla expertka NTPI OnStage Kamila Gamalová.
